O Českou cenu za architekturu se letos uchází 307 realizací
O titul v letošním, 9. ročníku České ceny za architekturu (ČCA) se uchází 307 staveb realizovaných v posledních pěti letech na území České republiky. Mezinárodní odborná porota z nich vybere užší okruh nominovaných, který bude oznámen na nominačním večeru 27. června v Holešovické tržnici v Praze. Nejvyšší ocenění, tedy finalisté ČCA a vítěz hlavní ceny ČCA, pak budou vyhlášena na galavečeru 7. listopadu. Uděleny budou také ceny partnerů. Součástí přehlídky je i cena za výjimečný počin, jejíž výběr provádí Akademie ČCA. Generálním partnerem přehlídky je již pošesté společnost CENTRAL GROUP.
„Máme velkou radost, neboť se letos přihlásil druhý nejvyšší počet realizací, více přihlášených bylo jen v prvním ročníku,“ přiznává Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Více než polovina přihlášených realizací (163) byla dokončena vloni, téměř čtyři pětiny pak dohromady za poslední dva roky (240). V dřívějších ročnících výrazněji převládaly novostavby nad rekonstrukcemi. Letos však, stejně jako loni, narostl podíl rekonstrukcí a s ohledem na to, že některá díla zahrnují obě kategorie, je rozdělení téměř rovnocenné. I letos se také potvrzuje, že důležitým tématem výstavby v České republice je bydlení. Rodinné a bytové domy, rezidenční komplexy, chaty i chalupy tvoří stejně jako v předchozích ročnících dvě pětiny přihlášených děl (157). Pokračuje trend budování školských a vzdělávacích zařízení, sportovních hal a tělocvičen se zázemím i v menších městech, budov občanské vybavenosti včetně kulturních a společenských zařízení, knihoven, divadel a komunitních center, administrativních budov či zdravotnických zařízení. Své stálé místo mezi přihlášenými mají také rekonstrukce a konverze památek či významných historických budov i sakrální stavby. Zajímavostí určitě je, že ve srovnání s loňským ročníkem dvojnásobně narostl počet přihlášených krajinářských počinů, zejména úpravy veřejných prostranství, a výstavba budov zajišťujících služby, jako např. hotelů, penzionů, kaváren, restaurací či vinoték. Více než dvojnásobně se zároveň zvýšil počet přihlášených výtvarných děl, designových počinů a drobných staveb. Patrná je i snaha zachraňovat a rekonstruovat zdánlivě bezvýznamné stavby, jako je např. zastávka v Jánských Lázních či Trafajda v Lipnici nad Sázavou.
Významný nárůst podílu veřejných investic, jsou mezi nimi i realizace ze soutěže
Oproti předchozím ročníkům opět narostl počet děl financovaných veřejným investorem (120). Některá z nich přitom vzešla z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od České komory architektů. Tento způsob hledání zpracovatele projektové dokumentace umožňuje výběr nejvhodnějšího návrhu stavby z většího počtu předložených různorodých řešení na základě kvality. Architektonických soutěží každoročně přibývá a s vzrůstající tendencí vypisovat architektonické soutěže logicky roste i počet realizací z nich vzešlých. Investiční náklady staveb v polovině případů nepřesahují částku 30 mil. Kč (158), na druhou stranu téměř na pětinu narostl počet realizací s náklady vyššími než 100 mil. Kč (66), přičemž tyto stavby byly realizovány spíše v krajských městech a v metropoli.
Přihlášeny jsou realizace ze všech krajů ČR
Z přihlášených děl dvě třetiny navrhli architekti sídlící v Praze či Brně (Praha 159, Brno 42). Stavby realizované v Praze přitom tvoří více než čtvrtinu děl (81), realizací v Brně je 19. Z krajů (vyjma Prahy) jsou pak nejvíce zastoupena díla na jižní Moravě a ve středních Čechách (v obou 41). Následuje kraj Plzeňský (23) a Moravskoslezský (20). Nejméně je přihlášených realizací z Ústeckého kraje (6).
Udržitelnost
Pořadatel ČCA sleduje i aspekt udržitelnosti soutěžících děl, kterou letos autoři potvrdili u 38 % realizací (což nemusí znamenat, že ostatní díla nejsou udržitelná). Většina autorů posuzovala udržitelnost přihlášené stavby z pohledu energetických úspor, které zajišťují především orientací budovy vůči světovým stranám, minimalizací tepelných ztrát (kompaktností obálky a jejím zateplením), využíváním obnovitelných zdrojů (pomocí fotovoltaických panelů, slunečních kolektorů či tepelných čerpadel), minimalizací umělého osvětlení (pokud je umělé osvětlení, pak s úspornými žárovkami), co možná největším využitím denního světla, řízeným větráním s rekuperací a podporou přirozeného proudění vzduchu. U mnohých realizací jsou realizována opatření modrozelené infrastruktury – pomocí zasakování a rezervoárů je na místě zadržována dešťová voda, jež je pak využita na zalévání či splachování; mnohdy jsou instalovány čistírny odpadních vod; je snížena spotřeba pitné vody u toalet a kohoutků; jsou navrženy vegetační střechy zlepšující klima i biodiverzitu ad.). Někteří autoři nenaplňovali principy udržitelnosti jen z pohledu energetických úspor, ale sledovali celý životní cyklus stavby – tedy i proces výstavby, při níž upřednostňují rekonstrukci, konverzi či revitalizaci stávající stavby před demolicí, využívají recyklovaných a recyklovatelných materiálů, stavebních materiálů šetrných k životnímu prostředí, dbají na minimalizaci stavebního odpadu, využívání lokálních materiálů a zdrojů, snížení emisí CO2 atd. Pro snižování dopadu dopravy jsou v některých projektech zvažovány sdílené elektromobily, v některých stavbách je instalován systém měření a regulace s automatickým ovládáním vnitřního klimatu (topení, chlazení, větrání, stínění ad.). Řada staveb získala certifikáty BREEAM, LEED atd.