Aktuality

V Královéhradeckém kraji se o Českou cenu za architekturu 2018 uchází 3 nominovaná díla

Česká komora architektů v lednu 2018 vyhlásila 3. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Architekti do ní přihlásili 145 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota (Roger Riewe – předseda poroty, Carlo Baumschlager, Zsolt Gunther, Andrea Klimko, Robert Konieczny, Yael Moria Klain a Ivan Reimann) do užšího výběru nominovala 33 děl, ze kterých v listopadu 2018 vzejdou finalisté a držitel historicky třetí České ceny za architekturu. Nominační večer se konal 31. května 2018 v pražském divadle Archa. V nominacích poroty je zastoupeno 10 regionů České republiky a hlavní město Praha. Královéhradecký kraj v soutěži reprezentují 3 realizace, 2 z nich dokonce od stejného architektonického studia. Nominovány jsou tyto počiny: Bouda Černá vodaPivovar Trautenberk od kanceláře ADR s.r.o. a Městská smuteční síň v Dobrušce od ATELIER ARCHITEKTURY, Šuda – Horský, a.s.

 

V letošním ročníku ČCA výrazně vzrostl počet projektů dokončených teprve v předchozím roce a nejinak je tomu mezi nominovanými díly. V roce 2017 jich bylo dokončeno dvacet pět, osm pak mezi roky 2014 až 2016. Stejně jako u celkového počtu 145 přihlášených děl do letošního ročníku ČCA,
i pro nominované je příznačná vysoká převaha soukromých investic nad veřejnými. Těch je mezi 33 nominovanými pouze sedm. Nejčastějším tématem letošních nominací jsou stejně jako vloni rodinné domy a vily, kterých je třináct.

Zda některá z realizací nacházejících se v Královéhradeckém kraji, osloví porotce natolik, že se zařadí mezi finalisty, bude jasné 19. listopadu 2018 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín v Praze. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky ocenění za výjimečný počinceny partnerů. Předcházet bude pečlivý výběr poroty, která se s řadou realizací seznámí přímo v terénu. Den po galavečeru se v Galerii Jaroslava Fragnera uskuteční vernisáž výstavy České ceny za architekturu 2018.

 

  1. Bouda Černá Voda – foto BoysPlayNice

    Bouda Černá voda

Lokalita: Horní Malá Úpa

Autoři: Petr Kolář, Aleš Lapka, ADR s.r.o.,  www.adr.cz

Na místě vedle staré sjezdovky nedaleko hraničního přechodu Pomezní Boudy v Krkonoších byla postavena malá drobná horská chata pojmenovaná Černá Voda. Původní vlekařskou stanici nahradila nová dřevostavba, která stojí při soutoku Kolbenova potoku a potoku Černá Voda, odkud pochází i název této horské boudy. Přáním vlastníka bylo navrhnout malou stavbu, která bude sloužit pro krátkodobé ubytování hostů majitele nedaleké horské chaty Tereza. Jedná se o dřevostavbu, ke které ještě přiléhá ocelová terasa. V rámci obytné místnosti je nad zádveřím a koupelnou navržen prostor pro spaní, který je přístupný po schodišti z obytné místnosti. Ta je celá otevřena až do hřebene krovu a prostor pro spaní je oddělen ochrannou sítí. Stavba stojí v poměrně prudkém severovýchodním svahu Pomezního hřebene, v těsné blízkosti potoka. Je založena na betonových sloupcích a celá nadzemní část stavby má dřevěnou konstrukci. Bouda stojí samostatně na horské louce stranou hlavní zástavby obce Horní Malá Úpa. Je obklopena vzrostlými stromy a křovinami, které lemují Kolbenův potok. Při pohledu z velkého rohového okna je pěkný výhled do údolí říčky Malé Úpy a okolní krajiny, ale také na vrchol nejvyšší české hory Sněžky.

 

 

  1. Pivovar Trautenberk – foto BoysPlayNice

    Pivovar Trautenberk

Lokalita: Horní Malá Úpa

Autoři: Petr Kolář, Aleš Lapka, ADR s.r.o.,  www.adr.cz

Minipivovar Trautenberk vznikl rekonstrukcí původní Tippeltovy boudy, později známé jako hotel Družba. Objekt se nachází v severovýchodní části obce Horní Malá Úpa. Je situován v těsné blízkosti komunikace směrující ke státní hranici s Polskem. Objekt nabízí výhled na Pomezní Hřeben a údolí Malé Úpy. Ze strany hlavní komunikace je možné pozorovat sjezdové tratě přilehlého zimního střediska. Při rekonstrukci byl objekt očištěn od početných přestaveb, které proběhly v druhé polovině minulého století. V exteriéru je tradiční dřevěný obklad s kamenným soklem doplněn v místě pozdější přístavby o fasádu z falcovaného plechu. V podzemním podlaží objektu nově vznikl minipivovar s maximální kapacitou 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Interiéru restaurace v přízemí dominují původní repasovaná svítidla z prvorepublikové éry. Horní patra v praktickém standardu horské ubytovny nabízí lůžka pro 130 hostů.

 

 

 

 

  1. Městská smuteční síň v Dobrušce - foto BoysPlayNice
    Městská smuteční síň v Dobrušce – foto BoysPlayNice

    Městská smuteční síň v Dobrušce

Lokalita: Dobruška

Autoři: Ing. arch. Miroslav Horský, Jan Hamet, ATELIER ARCHITEKTURY, Šuda – Horský, a.s., aash.cz

Smuteční síň přímo navazuje na linii opukových zdí hřbitova s kaplí sv. Ducha na návrší v okrajové části Dobrušky. Objem síně je vystavěn postupným horizontálním vrstvením. Na pískovcové zdivo výšky okolních zdí hřbitova nasedá prosklený pás ukončený římsou s dřevěným obložením lemování ploché střechy. S půdorysným ustoupením se zvedá nad touto úrovní objekt vlastního sálu obložený modřínovým šindelem. Na východní straně je prolomený svislým proskleným pásem zařezávajícím se i do části půdorysu ploché střechy a kopírující tak katafalk. Tato prosklená plocha síně vytváří nad katafalkem jediný kužel světla. Dále je síň ponechána v šeru. Celý objekt smuteční síně je sevřen pískovcovou stěnou, přerušenou pouze kovovými vraty. Na uzavřený dvůr, který zajišťuje intimnější prostor pro účastníky obřadu, přímo navazuje hlavní sál. Vlastní plocha síně předpokládá se sezením pro 50 osob a ponechává dostatečný prostor pro stojící. Sál je obehnán věncem pomocných místností s hygienickým zázemím pro veřejnost, které je celoročně přístupné i pro návštěvníky hřbitova. Přejímací a přípravná místnost přímo navazuje na vestavěný chladicí box pro dočasné uložení až 7 rakví na vozíku a katafalk. Celý provoz pro hosty, návštěvníky hřbitova i obsluhu se odehrává v jedné úrovni a je bezbariérový. Stavba kombinuje zděné a monolitické betonové konstrukce. Obvodový plášť je sendvičovou konstrukcí zdiva s izolací, odvětrávanou vrstvou a pohledovou stěnou z pískovcového zdiva nebo šindele. Zastřešení je lehké dřevěné. Použití pískovce a štípaného modřínového šindele odkazuje k historii a materiálům vlastním tomuto místu, které budou dále také přirozeně stárnout.