Aktuality

Středočeský kraj vyslal do boje o letošní Českou cenu za architekturu celkem šest realizací

Česká komora architektů v lednu 2019 vyhlásila 4. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Architekti do ní přihlásili 186 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota do užšího výběru nominovala 34 děl, ze kterých v listopadu 2019 vzejdou finalisté a držitel historicky čtvrté České ceny za architekturu. Středočeský kraj v soutěži reprezentují Rodinná kaple od OTA ateliér, Dům se šikmou střechou2 od Stempel Tesař architekti, Rekonstrukce hospody se sálem v Máslovicích od Atelier bod architekti, Corso Pod Lipami v Řevnicích od Ehl & Koumal Architekti, Vila severně od Prahy od Vyšehrad Atelier a Lávka přes Dřetovický potok od Aoc Architekti.

 

Stejně jako v předchozích ročnících byla většina nominovaných děl dokončena v loňském roce (26). Jejich typologie je různorodá. Silné zastoupení mají, jak bývá zvykem, projekty pro bydlení, ať už soukromé, určené pro rekreaci nebo hromadné. V letošním roce vzrostl počet přihlášených realizací veřejných prostranství, což se projevilo také u nominovaných děl.

 

Středočeský kraj má tradičně silné zastoupení mezi nominovanými i oceňovanými stavbami již od prvního ročníku udělování prestižní České ceny za architekturu (2016), ve kterém mezi finalisty zabodoval líbeznický revitalizační projekt Tři věže. V minulém roce se k úspěšným finalistům přidaly další tři realizace – Rekonstrukce a přestavba mlýna na bydlení, Sportovní hala v Dolních Břežanech a absolutní vítěz loňského ročníku – Administrativní budova ve Strančicích.

 

Zda některá z realizací nacházejících se ve Středočeském kraji naváže na úspěšné reprezentanty z minulých ročníků bude jasné 14. listopadu 2019 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín v Praze. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky ocenění za výjimečný počinceny partnerů. Předcházet bude pečlivý výběr poroty, která se s  realizacemi seznámí přímo v terénu.

 

Realizace ve Středočeském kraji

 

  1. Rodinná kaple
_foto Tomáš Slavík

Lokalita: Sedlčany

Autoři: Ing. arch. Ondřej Fiala, Ing. arch. Tomáš Henel

Spoluautoři: Miroslav Pech, Ing. Pavel Beran

Kaple stojí na soukromém pozemku, v jejím umístění mezi vzrostlými opadavými duby měl stavitel od počátku jasno. Je orientována v ose východ-západ, vstupem se obrací směrem k obci. Tvarování stavby vychází z myšlenek, které její vznik iniciovaly. Investor vyrůstal v Řecku, základní archetyp se zvonicí v průčelí mu byl tedy blízký. Tento model architektonické studio doplnilo o přístupy z českého prostředí. Kaple balancuje mezi tradicí a současnými stavebními principy. Jednoduchá hmota je rozčleněna pásem oken nad bočními stěnami, kde by v tradičním pojetí byla římsa. Obdobně stavitelé hledali rovnováhu i v materiálech. Břidlicovou krytinu, žulová ostění a trámový krov doplnili o betonové bloky, které byly ručně vyráběny na místě, přímo v modulu kaple. Bloky v rozměru 80x40x10cm z prostého betonu jsou na delších stranách směrem k podstavě rozšířeny, čímž se výrazněji propisují jednotlivé vrstvy. Tím vzniká charakteristický vzhled zdiva a jde tak o hlavní zdobný prvek stavby. V interiéru je kaple opět zcela prostá. Základní materiály doplňují pouze ikony z cest rodiny a mobiliář tvořený lokálními řemeslníky.

 

  1. Dům se šikmou střechou2 
_foto Filip Šlapal

Lokalita: Struhařov

Autoři: prof. Ing. arch. Ján Stempel, Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D.

Nová ulice v mírném kopci, na okraji obce Struhařov, dostala jméno Větrná, což dostatečně vystihuje místní mikroklima. I přesto, že jsme ve středočeském kraji, mívají zdejší v zimě nadstandardní nadílku sněhu. Návrh ovlivnil i regulativ v územním plánu, a to, že dům musí mít jedno nadzemní podlaží a podkroví. Sklon pozemku byl na délce domu asi 1,5 metru, tedy polovinu výšky jednoho podlaží. O stejný rozdíl se architekti rozhodli posunout vzájemně i jednotlivé podlahy – v příčném řezu má dům nakonec 6 výškových úrovní. Díky tomu je do domu bez ohledu na svažitost přímý vstup/vjezd z ulice. Odtud lze sestoupit do obývacího pokoje s kuchyní a jídelnou na úroveň zahrady. Prostor se otevírá do následujícího podlaží, na galerii s pracovnou. Schodiště dále stoupá kolem dětských pokojů se šatnou a koupelnou až k hlavní ložnici doplněné podobným zázemím. Nejníže položená část domu obsahuje technické zázemí. Obývací pokoj, zapuštěný do svahu, je dle definice ze zákona suterénem, to znamená, že má dům stále jedno nadzemní podlaží a podkroví. Sklon hřebene proti svahu kopíruje vnitřní prostorové uspořádání, nezvyklá forma domu tak odpovídá příčnému rozdělení půdorysu a posunu úrovní o poloviční výšku patra. Samozřejmá a logická rozhodnutí jsou zabalená do netradiční formy. Nejedná se však o exhibici či snahu se odlišit. Naopak je v návrhu postupováno podle tradičních hodnot rozumného stavění našich předků, kdy tvar domu sleduje potřeby uživatelů a místní podmínky. Materiály jsou voleny střídmě a dávají domu zklidňující charakter. Společně s minimalistickými detaily nechávají vyniknout proporcím a tvaru.

 

  1. Rekonstrukce hospody se sálem v Máslovicích
_foto Jiří Straka

Lokalita: Máslovice

Autoři: Ing. arch. Vojtěch Sosna, Ing. arch. Jakub Straka, Ing. arch. Jáchym Svoboda

V roce 2014 se malá obec nedaleko Prahy – Máslovice rozhodla vypsat architektonickou soutěž na rekonstrukci chátrající vyhořelé stavby na návsi, kde naposledy sídlil autoservis, ale kdysi zde bývala hospoda. Přestože v Máslovicích již jedna hospoda byla, nebylo kde pořádat kulturní a sportovní akce pro místní obyvatele. Objekt, ve kterém se nyní hospoda s víceúčelovým sálem nachází, se zdál být optimální. Budova stojí na návsi v centru obce. Tato poloha je pro dům takového společenského významu správná. Objekt vytváří společně se sousedním domem současné hospody jeden související celek, který je obklopen návsí. Posílení propojení hospody a návsi je klíčové, zejména zvážíme-li děje konané v hospodě a v sále a jejich význam pro společenský život obce. Původní podoba objektu byla výsledkem mnohaletého přistavování a přestavování objektu, které nakonec vedlo k prostorové srostlici a dispozičnímu bludišti. Toto nepřehledné řešení měníme ve snadno pochopitelné dispoziční schéma kříže. Objekt je rozčleněn na dva trakty. Trakt obslužný, který je situován ke dvorku a trakt obsluhovaný bezprostředně navazující na náves v celé délce východní fasády. Hlavní vstup do domu je z návsi a vedlejší podružný vstup ze dvorku. Na hlavní vstup navazuje chodba – osa, na kterou se pojí všechny provozy a vertikální komunikace. Vpravo se nachází lokál, vlevo sál, ty jsou odděleny od chodby velkými dvoukřídlími dřevěnými dveřmi, které se v případě konání větší akce dají otevřít do kolmé polohy, protilehlá křídla do sebe zapadají a dveře tak slouží pro oddělení zádveří a zbytku chodby a vzniká jeden velký propojený prostor sálu a hospody. Samotný sál je možné otevřít směrem do vydlážděné návsi třemi velkými francouzskými okny.

 

  1. Corso Pod Lipami v Řevnicích
_foto Tomáš Souček

Lokalita: Řevnice

Autoři: Lukáš Ehl, Tomáš Koumar, Alena Šrámková

Zástavba tohoto relativně malého pozemku byla zvolena pro Řevnice jako pro město s dlouholetou tradicí rozlehlých vil. Proto je toto místo využito pro stavbu bytů pro klienty bydlící v přírodě a současně s dobrou vazbou na Prahu. Jednotlivé domy jsou komponovány jako různí jedinci seskupení kolem veřejné cesty. Každý z domů je originálem, hmoty jednotlivých domů jsou ozvláštněny různými typy střech – Dům, který se krčí pod lipami a má šikmou střechu (Cecílie), Dům rozmarný s kulatou střechou (Otýlie), Dům, který se točí (Rudolf), Dům prosklený – bohatý (Sylvie), Dům kolem náměstíčka (Otakar) a nakonec rekonstruovaný dům na náměstí č. p. 2.

 

  1. Vila severně od Prahy
_foto Filip Šlapal

Lokalita: Horoměřice

Autoři: Ing. arch. Jiří Smolík, Ing. arch. Tereza Mandíková, Ing. arch. Zdeněk Rychtařík, Ing. arch. Martin Šafránek, Ing. arch. Pavel Marek

Pozemek se svažuje směrem na jih, přístup je realizován v jeho severozápadním cípu. Na pozemek je navržen dům v půdorysném tvaru „Y“, objekt má kompaktní nepravidelný tvar se dvěma konzolovitě se vysouvajícími objemy. Je orientován podél severní hranice pozemku v 3 metrovém odstupu. První konzola je nasměrována z hlavního obytného prostoru na jihovýchod s panoramatickým výhledem do údolí. Druhá konzola s ložnicí v 2. NP je orientována na východ k pozemku s lesem. Dům je zapuštěn do svahu. Opláštění domu je tvořeno vertikálně orientovaným rezavým plechem Corten s velmi jemnou vlnovkou, objem zahradního skladu je z pohledového betonu. Dům je výškově rozdělen po zhruba půl podlaží do šesti výškových úrovní, které jsou od sebe vždy odděleny jedním schodišťovým ramenem se šesti nebo deseti stupni. Výškové úrovně mají odspodu tyto funkce: vinný sklípek s částí pro hosty, relaxační místnost s tělocvičnou a technickým zázemím, garáž se zádveřím a úložnými prostory, hlavní obytný prostor s jídelnou a kuchyňským koutem, část s dětskými pokoji a nejvýše část pro rodiče. Jednotlivé místnosti jsou v každé úrovni logicky řazeny v návaznosti na centrální chodbu propojenou schodištěm. Samostatnou nezateplenou částí domu je zahradní sklad se střešní terasou (terasou jídelny) umístěnou na východě.

 

  1. Lávka přes Dřetovický potok
_foto Petr Tej

Lokalita: Kladno Vrapice

Autoři: MgA. Ondřej Císler Ph.D., Ing. MgA. Ing. arch. Petr Tej Ph.D.

Spoluautor: prof. Jan Hendrych

Lávka přes Dřetovický potok ve Vrapicích u Kladna se nachází na pěší cestě ze vsi na hřbitov. Je provedena z vysokopevnostního UHPC betonu s rozptýlenou výztuží. Původní návrh vhodně využívá dvojí zakřivení geometrie lávky, které stabilizuje konstrukci v obou směrech. Do protipostavení k lávce je umístěna socha prof. Jana Hendrycha. Statické řešení, technologie materiálu a výroby prefabrikátu byly navrženy v Kloknerově ústavu ČVUT pod vedením doc. Ing. Jiřího Kolíska, Ph.D.. Lávka byla odlita společností KŠ Prefa.

Seznam všech nominovaných staveb naleznete zde.