Aktuality

Rozhovor: Architekturu ovlivňuje mentalita národa / Ľubomír Závodný porotce ČCA 2017

Architekturu ovlivňuje mentalita národa

Na Slovensku byly v porovnání s Českou republikou od roku 1989 postaveny stovky nových kostelů. Jste autorem evangelického kostela v Nitře (1996), za pastorační centrum v Bratislavě jste v roce 2000 získal Cenu ARCH. Také do letošního ročníku ČCA se přihlásilo několik rekonstrukcí sakrálních staveb i novostavby. Architekt Jan Sokol ve své knize Dlouhá léta s architekturou napsal, že kostel je jednou z nejvážnějších úloh. Máte stejnou zkušenost?

Ja síce rád vravím, že robiť kostol je pre architekta taká istá a rovnako zodpovedná úloha ako akýkoľvek iný typologický druh stavby, ale predsa len má to radu odlišností. Nejde tak o úplne racionalistické zadanie, ale veľkú úlohu tam má najmä to iracionálne, poetika, nová a iná priestorová kompozícia a práca so svetlom. Preto je to pre architekta niečo iné, nové a je to naozaj vážna úloha. V neposlednom rade objednávateľom, teda klientom prostredníctvom společenstva veriacich je samo Duchovno.

Evangelický kostel, Nitra (foto: Pavel Meluš)

Slovenská členka poroty prvního ročníku ČCA loni prohlásila, že „slovenská architektura byla vždy o krok za českou“. Společně pak pokulháváme za architekturou slovinskou. Čím jsou způsobeny rozdíly v kvalitě produkce jednotlivých postkomunistických zemí?

Myslím, že tá slovenská členka poroty sa nemýlila, keď slovenskú architektúru zaradila krok za českú. Myslím si to aj ja. Všetko súvisí s mentalitou národa. My sme národ založený nie na racionalite, skôr sme viac emoční a možno viac zmysloví a poetickejší. A to sa samozrejme prejavuje aj v architektúre.

 

Slovenská komora architektů vypisuje každoročně soutěžní přehlídku CE.ZA.AR, která se stala inspirací České ceně za architekturu. V čem spatřujete hlavní přínos podobných akcí?

Architekti, a myslím, že aj užívatelia a verejnosť, sa chcú a potrebujú dozvedieť o hodnotných dielach architektury, a keď sa to deje spôsobom súťažnej prehliadky dostupnej a vnímanej aj verejnosťou, je to pre pozitívne vnímanie architektury důležité.

Autorka rozhovoru Markéta Pražanová (překlad: Lucie Mertlíková)

Ľubomír Závodný

Po studiích na Fakultě architektury na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě pracoval ve Státním projektovém ústavu obchodu a cestovního ruchu v Bratislavě. V roce 1991 spoluzakládá architektonickou kancelář Bahna-Palčo-Starý-Závodný, v roce 1994 zakládá vlastní ateliér Ľubomír Závodný. Působil jako asistent prof. Rastislava Janáka na VŠVU v Bratislavě, později jako hostující profesor na Fakultě architektury STÚ v Bratislavě, kde pracuje od roku 2009 jako pedagog. Ľubomír Závodný byl členem mnoha národních a mezinárodních porot architektonických soutěží i přehlídek a je držitelem řady ocenění – v roce 1998 získal Cenu Dušana Jurkoviča za budovu Centrály Všeobecné úvěrové banky v Bratislavě (soutěž 1994, realizace 1996), v roce 2000 od slovenského architektonického časopisu získal Cenu ARCH za Pastorační centrum v Bratislavě, o čtyři roky později pak obdžel Cenu ARCH za Dům nábytku Atrium v Bratislavě (na obr.). Osobností stavebnictví a architektury časopisu ASB byl vyhlášen opakovaně v roce 2009, 2010 a 2014. Jeho tvorbu charakterizuje pojem abstrakce. V jeho práci je přítomna jak v rovině klíčového znaku architektury, tak v práci se základními geometrickými tvary a pomyslnými přímkami. Tento přístup se projevuje i v dalších známých realizacích, např. u Investiční a rozvojové banky v Bratislavě (1995), Národní banky Slovenska v Lučenci(2003), Evangelického kostela v Nitře (1996), Kláštera klarisek kapucínek v Kopernici(1998) a řady rodinných domů. S jeho architektonickou tvorbou jsme se mohli setkat na monografických i skupinových výstavách včetně výstavy nominovaných děl na Mies van der Rohe Award v roce 1997 a 2000. Je členem představenstva Slovenské komory architektů.