Ročník 2020 / Finalisté

Atelier 111 architekti

Rodinný dům v Jinonicích

Kancelář
Atelier 111 architekti
U Studánky 18, 170 00 Praha 7
http://www.atelier111.cz/
Autoři
Ing. arch. Jiří Weinzettl, Ing. arch. Barbora Weinzettlová, Ing. arch. Veronika Indrová
Spolupracovník
Ing. Michal Hamada
Adresa
Praha 5 - Jinonice
Hlavní město Praha
Zahájení projektu
05/2016
Dokončení realizace
2019
Hodnotící zpráva poroty
Tento rodinný dům v Jinonicích od Atelieru 111 vyvolal mezi porotci velmi inspirující diskusi. Tý­kala se jeho dialogu se stávajícím okolím, velké­ho množství různých řezů domem a porovnání minimalistických detailů a místních materiálů. Dům sestává ze tří hmot. Nejstarší, kamenná část obrácená do ulice, je částečně zachována a je hlavním vstupním prostorem. Dvě nové hmo­ty, ve kterých je garáž, obývací pokoj a ložnice, jsou pootočené vůči hlavní budově coby potvrze­ní toho, jak byl dům v minulosti přistavován. Štukové omítky a režné keramické tašky na všech třech budovách sjednocují staré a nové, jemně a chytře. Proporce domu vycházejí ze struktury okolní zá­stavby. Tímto způsobem prostý a skromný exte­riér popírá velkorysost a bohatost domu, které člověk vnímá uvnitř. Svažitý terén přidává kompozici hmot další roz­měr. Dynamická část domu nabízí neustále se měnící vztah mezi budovou a okolní krajinou. V interiéru jsou působivé a nečekané úrovně denního osvětlení. Jednoduché a prosté mate­riály a čisté detaily, jako například odhalený dřevěný krov, vytvářejí v domě příjemnou a útul­nou atmosféru. Detaily schodiště do prvního pa­tra spojují ocel a dřevo způsobem, který je pří­jemný na dotek a zároveň je jasně vyjádřený. To jsou důvody, proč je porota nadšená tímto příspěvkem do soutěžní přehlídky a považuje ho za dobrý příklad toho, jak může být architektura prospěšná společnosti i soukromému majiteli.
Popis projektu
Úzká ulice s částečně dochovaným ospalým charakterem starých Jinonic se v jednom místě rozevírá v plácek se studní. V jeho čele stál opuštěný dům, hmotový slepenec, jehož pozdější neuvážené přístavby převyšovaly původní přízemní objekt. Soubor těchto drobných stavení, vyskládaných ve svažité zahradě, se nacházel ve velmi zanedbaném, neobývatelném stavu. V návrhu ponecháváme pouze nejstarší kamennou část orientovanou do ulice. Skrze ni je možné vystoupat do hlavního obytného podlaží, rozprostírajícího se ve dvou nových hmotách. Nejvyšší část věnujeme dětem. Všechny obytné prostory, včetně dětských podkrovních pokojů, mají přímou návaznost na prosluněnou svažitou zahradu, od ulice odcloněnou vlastním domem. Terasy jsou ve dvou výškových úrovních propojeny s hmotou bazénu. Jeho betonová stěna nabízí stinné venkovní místo navazující na hlavní obytný prostor, vodní hladina je pak přímo přístupná od dětských pokojů. Starou a novou část spojuje z vnějšku v celek jednotná barevnost štukové omítky i režná keramická taška na střeše. O stáří jednotlivých částí domu napoví zejména detail; s původním tvaroslovím lehce kontrastuje současné minimalistické pojetí. To je patrné zejména u okenních otvorů.
English
Mapa