Ročník 2017 / Nominace

baum & baroš ARCHITEKTI, baum & baroš ARCHITEKTI

Lávka pro pěší přes Orlici

Kancelář
baum & baroš ARCHITEKTI
Hauptstrasse 112 A, D - 52159 Roetgen, Germany
www.baum-baros.de
baum & baroš ARCHITEKTI
Oppenhoffallee 95, D - 52066 Aachen, Germany
www.baum-baros.de
Autoři
prof. Ing. arch. Mirko Baum (baum & baroš ARCHITEKTI), Ing. arch. David Baroš (baum & baroš ARCHITEKTI)
Spoluautoři
prof. Dr. Ing. Wilfried Führer (Ingenieurgemeinschaft FKJ), Ing. Vladimír Janata, CSc (EXCON, a. s.), Ing. Jiří Faltus (Transconsult, s. r. o.), Ing. Vladimír Píša (Transconsult, s. r. o.)
Adresa
Hradec Králové
Zahájení projektu
08/2008
Dokončení realizace
2012
Popis projektu
Mostní stavitelství je oborem multidisciplinárním. Vyžaduje komplexní systémové řešení, které bere v úvahu nejen technické a technologické aspekty, ale i otázky ekonomické, estetické a funkční. Zvěšené konstrukční systémy, které jsou v obdobnych případech obvyklou volbou, autoři zavrhli, neboť považují dominantu nosného pylonu v prostředí Jiráskovych sadů za nežádoucí a zvolili konstrukci sestávající ze dvou vzpínadlových nosníků, spojených v horním pásu kloubem a v pásu dolním pětistranným tažným polygonem ve tvaru ploché paraboly. Přednosti popsaného řešení jsou následující: minimalizace investičních nákladů volbou jednoduchého statického systému / omezení "mokré stavby" na nezbytně nutné minimum (založení) / dílenská prefabrikace všech konstrukčních dílů a omezení jejich rozměrů vzhledem k požadavkům na transport / minimalizace nákladů na údržbu žárovým pozinkováním všech konstrukčních prvků / rychlá a bezproblémová montáž s minimálními nároky na použití náročných zdvihadel a pomocných konstrukcí / minimalizace zásahu do prostředí maximálním odhmotněním konstrukce. Mosty od počátku až po realizaci navržené a zpracované architektem jsou dnes spíše výjimkou než pravidlem. Pokud je architekt k návrhu mostu vůbec přizván, jedná se většinou o příspěvek ve smyslu výtvarných aplikací, či řešení sekundárních témat, jakými jsou kupř. osvětlení, barevné řešení, úpravy okolí atp. To, že by most sám mohl být architektonickým dílem se z lidského vědomí vytratilo. Použití konstrukčního systému vynalezeného francouzským konstruktérem Camilem Polonceau kolem roku 1840 a jeho transformací prostředky současné technologie je poctou inženýrům Prvního průmyslového období, pro které tautologie krásy a pravdy a tím i krása technického díla byla obecně platným axiomem.
Mapa