Aktuality

Prohlédněte si dalších pět z celkem jedenácti pražských nominací na letošní Českou cenu za architekturu

Česká komora architektů v lednu 2019 vyhlásila 4. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Architekti do ní přihlásili 186 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota do užšího výběru nominovala 34 děl. Již 14. listopadu 2019 budou vyhlášeni finalisté a držitel historicky čtvrté České ceny za architekturu, stejně jako ocenění za výjimečný počin a ceny partnerů. Hlavní město v soutěži reprezentuje zatím historicky největší počet realizací od začátku udílení, celkem jedenáct. Pojďme si představit dalších pět nominovaných: Nájemní komplex Luka Living, Main Point Pankrác, Manifesto marketHostivar H2Visionary.

 

Pražské realizace

  1. Nájemní komplex Luka Living
foto_Lukáš Pelech

Lokalita: Praha

Autor: Ing. arch. David Chromík

Spoluautoři: Ing. arch. Jindřich Brož, Ing. arch. Lenka Chromíková, Ing. arch. Darina Jasanská, Ing. Irma Konečná

Nájemní komplex LUKA je nejmodernější rezidenční budovou v ČR s 15 nadzemními a 2 podzemními podlažími parkingů. Jedná se o mimořádně úspornou budovu v energetickém standardu A, všechny byty jsou vybaveny rekuperací vzduchu a teplé vody, vybaveny jsou i systémy domácí automatizace. CAMA zahájila práce na projektu po vítězství v soutěži v dubnu 2014. Objekt získal v rekordním čase stavební povolení. Díky etapizaci projektu bylo možné zahájit spodní stavbu již na jaře 2015. Zajímavostí je, že se jedná i o polyfunkční budovu. Bydlení je doplněno o nájemní komerční plochy, pronajímatelné administrativní plochy, wellness a fitness. Objekt je přistavován k již fungujícímu obchodnímu centru, s kterým tvoří jednu obchodní galerii. Specifikem projektu je propojení areálu se stanicí metra Luka „suchou nohou“. Jedná se o ojedinělý bytový areál s komplexními doplňkovými službami. Byty nejsou určeny k přímému prodeji, ale k pronájmu. Hmota je organicky tvarována pomocí balkonů při zachování jednoduchého konstrukčního tvaru obvodových konstrukcí. Pravidelně strukturovaná fasáda a její tvar podporují celistvost designu. Patro s obchodní pasáží je plně prosklené, díky němuž se atraktivita podlaží prezentuje i navenek. Ideově má celý komplex zelený charakter. Parter v souladu s architektonickou koncepcí a navazuje na Centrální park. Fasády garáží nejsou tvořené plnými stěnami, ale perforovaným pláštěm určeným k porostu popínavou vegetací, která výrazněji zvýší celkový podíl zeleně v území. Zeleň na terasách a střechách ideu umocňuje. V průběhu projektu jsme řešili řadu velice náročných technických úkolů, mezi které patří antivibrační řešení konstrukce, přeložky kanalizačních přivaděčů pod budovou a zakládání nad technickými kolektory.

 

  1. Main Point Pankrác
foto_Andrea Thiel Lhotáková

Lokalita: Praha

Autoři: Ing. arch. Petr Burian, Ing. arch. Jiří Hejda, Ing. arch. Robin Müller

Spoluautoři: Ing. Lenka Kadrmasová, Ing. arch. Martin Chudíček

Čtyřicet metrů vysoká kompozice založená na půdorysu pěti zaoblených trojúhelníků se svojí obalovou hranicí přimyká k základnímu rastru ortogonálního systému, který je v území přítomen. Výrazně plasticky tvarovaná fasáda pětice hmot svým půdorysně zakřiveným tvarem nabízí zajímavý a proměnlivý vzhled při pohledu zvenčí. Tento výraz je nezaměnitelný, jasně se odlišující od poněkud unifikovaných plochých prosklených fasád běžných kancelářských objektů. Budova je tímto řešením jednoznačně rozeznatelná od ostatních staveb v lokalitě. Vyzdvižení jedné z pětice hmot (SV nároží) o výšku parteru (respektive její „podříznutí“ zespodu) dává jasnou informaci o poloze hlavního vstupu. Horizontální trojdělení fasády vnáší za pomoci dvou průběžných vodorovných negativních spár do kompozice makroměřítko, které odpovídá taktování dělení ostatních objektů v okolí. Takto popsané horizontální členění se odehrává ve vrstvě předsazených prostorových vertikálních stínících lamel, které ve svém předsunutí a v pohledovém součtu vytvářejí definici obalu jednotlivých hmot. Formování fasád záměrně upouští od klasického členění na oddělení parteru, těla a střešní vrstvy. Jde cestou zjednodušené abstraktní kompozice, která uvedené členění obsahuje spíše v náznacích. Oproti tomu obálka „pojiva“ mezi jednotlivými hmotami – tzn. spojovacích komunikačních krčků je uvažována jako transparentní celoprosklená část opláštění. Neopominutelnou plochou (s ohledem na možnost vnímání stavby z okolních výškových budov) je partie střechy. Jde o plnohodnotnou „pátou fasádu“ domu. Je proto koncipována jako intenzivní střešní zahrada a počítá se s umožněním přístupu uživatelů na tyto plochy. Z toho titulu, že střešní krajina neobsahuje prakticky žádné součásti TZB, je využitelnost zahrady opravdu velkorysá.

 

  1. Manifesto market
foto_Jakub Červenka

Lokalita: Praha

Autorky: Lucie Červená, Nikola Karabcová, Elvira Islas

Manifesto, gastronomický a kulturní market, který proměňuje vnitřní periferii v srdci Prahy v nový landmark města. Oživuje zapomenuté místo a nabízí jedinečný mix aktivit pro všechny své návštěvníky. Najdete zde vše od skvělého jídla přes množství kulturních akcí, DJs, letní kino, workshopy, to vše spojující místní obyvatele s návštěvníky z celého světa. Hlavním cílem projektu bylo umožnit lidem prožitek, který nemohou najít nikde jinde, v místě kde by jej čekali nejméně. Market byl navržen jako dočasný a přemístitelný projekt, což v mnohém ovlivnilo jeho architektonickou podobu. Je tvořen na zakázku připravenými obytnými kontejnery, které jsou specificky upraveny pro provoz malých restaurací, barů a prodejen. Díky zvolenému konstrukčnímu systému byl celý projekt postaven a vybaven v průběhu pouhých devíti dní. Členění marketu je inspirováno základním urbánním tvaroslovím města avšak v drobnějším měřítku. Hlavní třída, náměstí, piazzata i „staré město” definují snadno čitelný prostor, který probouzí zvědavost a zároveň umožňuje různorodé využití. Uniformní černé fasády jsou sjednocujícím prvkem celého projektu. Interiéry naopak umožňují individualizaci a sebeprezentaci jednotlivých provozovatelů. Díky velkým výklopným fasádním dílcům mohou provozy komunikovat plně se svým okolím. Výrazný prvek projektu tvoří osm ocelových rámů, které svým umístěním na střeše uliční fronty pomáhají projekt pozvednout a akcentovat uliční fasádu. Rámy spoluvytváří vizuální identitu projektu, umožňují zavěšení rostlin i ikonických stínících membrán, stejně jako ukrytí lineárních prvků osvětlení či případné rozšíření střešních teras. Celková atmosféra je dotvořena použitým mobiliářem, který podporuje různé charaktery a využití jednotlivých míst.

 

  1. Hostivar H2
foto_BoysPlayNice

Lokalita: Praha

Autoři: MgA. Petr Kolář, MgA. Aleš Lapka

Spoluautor: MgA. Josef B. Novotný, Ing. arch. Jana Zoubková, Ing. arch. Zuzana Kollárová, Ing. arch. Pavel Čermák, Miloš Hradec

Objekt pivovaru se nachází na okraji pražské rezidenční oblasti, s výhledem do přilehlého golfového hřiště. Je v přímé pěší návaznosti na železniční stanici Praha – Horní Měcholupy. Pivovar Hostivar H2 je mladším bratrem Pivovaru Hostivar 1, vzdáleného asi 1 km. Půdorysný tvar objektu je ovlivněný nepravidelným tvarem pozemku. Fasáda pivovaru je obložena dřevem, které v patře střídá černý trapézový plech. V klíčových momentech je fasáda prosklená, s průhledem do restaurace nebo varny pivovarnické části. Restaurace je terasou orientovaná do zahrady, ve které v létě funguje malý objekt výčepu se zahradním sezením pro hosty. V přízemí objektu se nachází větší část provozu pivovaru, v přímé návaznosti na něj je umístěna restaurace s gastro provozem.
Do restaurace se vstupuje přes zádveří, zapuštěné v hmotě objektu. Interiér restaurace je dvoupatrový, přízemí dominuje bar obložený stříbrným trapézovým plechem a kamna. Do galerie v patře vede ocelové točité schodiště. Výrazným prvkem interiéru je tmavý dřevěný obklad, který prochází přes obě patra. Kontrastní je naopak bílý děrovaný sádrokartonový povrch stěn, který napomáhá akustice prostoru. Restaurace je přímo napojená na vyhřívanou terasu. Ta je částečně prosklená, přičemž v některých místech existuje možnost prostor oddělit od exteriéru igelitovou roletou. V patře objektu se nachází provoz průmyslové pekárny, administrativní zázemí a zázemí pivovarnického provozu.

 

  1. Visionary

    foto_Filip Šlapal

Lokalita: Praha

Autoři: doc. Ing. arch. Jakub Cigler

Spoluautor: Mg.A. Jan Hofman

Budova je osazena v exponované nárožní pozici ulic Argentinská a Plynární a je symbolickou branou do rozsáhlého transformačního území – brownfieldu bývalého nádraží Praha Bubny. Administrativní objekt s kapacitou 25 000 m2 HPP má jednoduchý kubický objem s akcentovaným nárožím do Argentinské ulice. Díky půdorysnému konceptu  ve tvaru písmene H si budova v parteru objektu vytváří pobytovou krajinu s přesahem do širšího veřejného prostoru. Venkovní pobytové prostory jsme přenesli z parteru i do samotné budovy. V každém patře jsou pro zaměstnance k dispozici venkovní terasy s jednotným konceptem zeleně vysazené v bílých květnících. Tento koncept graduje směrem do Plynární ulice, kde je fasáda perforována sestavou exteriérových lávek propojující obě části budovy. Vzniká tak vertikální krajina odrážející život uvnitř budovy. Dlouhé hmoty fasád do ulic Argentinská a Železničářů jsou členěny pomocí zapuštěných teras. Vznikají tak venkovní pobytové plochy doplněné o vzrostlou zeleň, která se na fasádě uplatňuje i z dálkových uličních pohledů. Fasády objektu tvoří lehký obvodový plášť skládaný z jednotlivých modulů. Členění fasád reaguje na jednotlivé světové strany, stejně jako skleněné vertikální lamely, které fasády přistiňují. Střechy objektu jsou řešeny jako relaxační zóny pro zaměstnance budovy, na střeše západní věže je po obvodu umístěna běžecká dráha. Funkční náplň objektu je administrativní, doplněná v parteru o obchodní jednotky, restauraci a mateřskou školku. Vstupní recepce je řešena jako prostor otevřený přes dvě podlaží, propojený točitým schodištěm s výraznou spirálovou geometrií z železobetonu.

 

Seznam všech nominovaných staveb naleznete zde.