Aktuality

Jihomoravský kraj má čtyři adepty v nominacích na Českou cenu za architekturu

Česká komora architektů v lednu 2018 vyhlásila 3. ročník České ceny za architekturu (ČCA). Architekti do ní přihlásili 145 realizací. Sedmičlenná mezinárodní odborná porota (Roger Riewe – předseda poroty, Carlo Baumschlager, Zsolt Gunther, Andrea Klimko, Robert Konieczny, Yael Moria Klain a Ivan Reimann) do užšího výběru nominovala 33 děl, ze kterých v listopadu 2018 vzejdou finalisté a držitel historicky třetí České ceny za architekturu. Nominační večer se konal 31. května 2018 v pražském divadle Archa. V nominacích poroty je zastoupeno 10 regionů České republiky a hlavní město Praha. Jihomoravský kraj v soutěži reprezentují Polyfunkční objekt Dorn od ateliéru RAW, Útulna od Ing. arch. Jana Tyrpekla, Štajnhaus od studia ORA a Vila s ateliérem od brněnského ateliéru Menšík Skrušný.

V letošním ročníku ČCA výrazně vzrostl počet projektů dokončených teprve v předchozím roce a nejinak je tomu mezi nominovanými díly. V roce 2017 jich bylo dokončeno dvacet pět, osm pak mezi roky 2014 až 2016. Stejně jako u celkového počtu 145 přihlášených děl do letošního ročníku ČCA, i pro nominované je příznačná vysoká převaha soukromých investic nad veřejnými. Těch je mezi 33 nominovanými pouze sedm. Nejčastějším tématem letošních nominací jsou stejně jako vloni rodinné domy a vily, kterých je třináct.

Zda některá z realizací nacházejících se v Jihomoravském kraji osloví porotce natolik, že se zařadí mezi finalisty, bude jasné 19. listopadu 2018 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín v Praze. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky ocenění za výjimečný počinceny partnerů. Předcházet bude pečlivý výběr poroty, která se s řadou realizací seznámí přímo v terénu. Den po galavečeru se v Galerii Jaroslava Fragnera uskuteční vernisáž výstavy České ceny za architekturu 2018.

 

Realizace v Jihomoravském kraji

 

  1. Polyfunkční objekt Dorn

Lokalita: Brno

Autoři: Doc.Ing.arch. Tomáš Rusín, Doc.Ing.arch. Ivan Wahla, Ing.arch. Bořivoj Čapák, Ing.arch. Lukáš Vágner, www.raw.cz

Polyfunkční dům Dorn se nachází v jižní části městského centra v těsné blízkosti brněnského hlavního nádraží a nákupní galerie Vaňkovka. Dorn, jehož obklad z režných cihel navazuje na sousední budovu historické Vaňkovy strojírny i nového nákupního centra, je největší budova se zavěšeným cihelným pláštěm v České republice. Originální „štíhlé“ tělo budovy není pouze formální kompozicí, nýbrž přináší příspěvek k racionálnímu řešení moderních kancelářských pracovišť. Úzká vnitřní dispozice totiž umožnila zřídit velkoprostorové kanceláře s dostatkem denního světla pro každého pracovníka. Přestože budova je plně klimatizována a větrána, byl velký důraz kladen na umožnění přirozeného větrání otevřením okna z důvodu zajištění celkové psychické pohody uživatelů.

 

  1. Útulna

Lokalita: Vratěnín

Autoři: Ing.arch. Jan Tyrpekl

Útulna je experimentální dřevostavba, která vznikla na bývalém lehkém opevnění (tzv. „řopík) u hranic s Rakouskem. Tyto malé pevnosti vznikaly podél hranic Československé republiky jako obrana před nacistickým Německem. Tento experiment měl otevřít diskuzi, jak s těmito objekty, které mají velký potenciál např. z hlediska jejich lokací, lze naložit. Jelikož je téma využití těchto bunkrů citlivé, byla zvolena lehká dřevostavba, která se dá kdykoliv odstranit. Zásahy do konstrukce samotného bunkru byly minimální. Z hlediska krajinného rázu se jako nejvhodnější jevila výrazná vertikální hmota. Objekt má dva hlavní průhledy – na jih na hranici s Rakouskem a na východ na kostel nejbližší vesnice. V interiéru šlo o to ukázat, že i na velmi malé zastavěné ploše – 12m2, jde udělat plnohodnotný prostor, kde se člověk necítí stísněně. Z konstrukčního hlediska byl důležitý princip minimalizace. Objekt jde postavit s minimem nářadí a bez jakékoliv techniky. Jelikož byla útulna stavěna pouze za vlastní prostředky bez grantů a dotací, musela být minimalizována i cena díla a čas zhotovení. Celá stavba byla realizována s pomocí přátel, rodiny a studentů architektury, kteří měli zájem se na projektu podílet. Objekt byl postaven kvůli logistice na rodinném statku a poté po částech převezen na 200km vzdálené místo, kde se instaloval. Objekt slouží jako útulna a po dohodě na ní může kdokoliv přespat.

 

  1. Štajnhaus

Lokalita: Mikulov

Autoři: Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser, www.o-r-a.cz

Dům s renesančním jádrem stojí přímo na úpatí zámeckého kopce v bývalé židovské čtvrti Mikulova. Za svoji existenci utržil obrovské množství šrámů, prodělal desítky přestaveb a operací. Ty ho změnily k nepoznání, ale přesto si dokázal udržet středověkou pitoresknost. S postupným odkrýváním jednotlivých vrstev, prostorů a překvapivých souvislostí projekt procházel neustálým procesem revizí a úprav, v podstatě až do konce realizace. Úkolem architektonického studia však bylo zachovat dům jako organický celek. V domě nenajdete rovnou zeď nebo pravoúhlý otvor, všechny prvky bylo tedy třeba znova vynalézt a vyrobit na míru, čemuž byl investor nakloněn. Původním zadáním byl pouze projekt interiéru, postupnými pracemi se ale ukázalo, že prostor a tvary se přelévají a vytváří nedělitelný celek a nedá se tedy řešit interiér a exteriér odděleně. Část zrekonstruovaného domu slouží jako penzion, část jako soukromý prostor majitele. Každý pokoj je unikátní se svojí specifickou atmosférou. K původnímu využití se vrátily i vinné sklepy pod domem a přilehlý dvorek.

 

 

  1. Vila s ateliérem

Lokalita: Brno

Autor: Ing. arch. Petr Skrušný, www.mensikskrusny.cz

 

Novostavba rodinného domu se zastavěnou plochou 248 m2 i protější objekt s ateliérem, garáží a vinným sklepem (230 m2) jsou situovány na místo původního tenisového dvorce, zakousnutého do okolního terénu. Dlouhý, ale úzký obytný objekt situovaný na okraji parcely se opticky maximálně otevírá jedinou stranou, a to do atria, kterému tak dodává absolutní intimitu. Z opačné, uliční, strany je totiž atrium uzavřeno původní opěrnou zdí kurtu, již architekt prakticky využil jako základ budovy objektu s ateliérem a garážemi. Mezi oběma objekty tak, pod úrovní blízké poměrně rušné silnice, vzniká prostor dokonale chráněný před ruchem města, který rodině nabízí klidné zázemí a v létě se stává vítaným rozšířením obytných ploch domu. Opticky pak celá kompozice působí jako pevné sevření, které drží rodinu pohromadě. Tuto koncepci architekt zvolil záměrně s ohledem na skutečnost, že se parcela nacházela pod úrovní sousedních parcel, obehnaná opěrnými zdmi bývalého tenisového kurtu a byla bez jakýchkoliv výhledových možností do okolní přírody.