Mezinárodní porota 6. ročníku
České ceny za architekturu

Bart Brands

Nizozemský krajinářský architekt a urbanista Bart Brands je zakladatelem a ředitelem architektonické kanceláře Karres en Brands, v níž společně se Silvií Karres působí od roku 1997. Krajinářskou architekturu vystudoval na Vyšší národní škole pro zahradní a krajinářský design v Boskoopu, poté ještě studoval urbanismus na amsterdamské Akademii architektury. Po ukončení vzdělávání pracoval pro město Haag a pro kancelář Bakker and Bleeker (nyní B+B).

Jako hlavní kreativec vlastní kanceláře má zásadní podíl na návrzích Federation Square v Melbourne, Købmagergade v Kodani, Nærheden v dánském Hedehusene, hřbitova De Nieuwe Ooster v Amsterdamu, studie proveditelnosti londýnského parku Cross River nebo územního plánu hamburské čtvrti Oberbillwerder. Bart Brads byl také členem expertní skupiny pro řešení rozvoje berlínského letiště Tempelhof.

Poslední dobou se Brands zaměřuje především na návrh univerzitních kampusů a jejich částí. Je supervizorem rozvoje kampusu Technické univerzity v Delftu a amsterdamského Science Parku. Podílel se na konverzi vědeckého centra The Randwick Academic Health Science Centre v Sydney.

Bart Brands je aktivní také v akademické sféře. Jako hostující pedagog působil na Technické univerzitě v Berlíně, ETH v Zurichu, Akademii architektury v Amsterdamu, utrechtské School of the Arts, na Fuse Öresund Talk v Malmö, na univerzitě v Milánu, Technické univerzitě v Drážďanech, Edinburské univerzitě, na univerzitě v Sydney a rovněž kalifornské univerzitě v Berkeley. Jako hostující profesor vyučoval na RMIT University v Melbourne. Aktuálně působí na technice OWL v německém Detmoldu a na Stuart Weitzman School of Design na Pensylvánské univerzitě.

Eduardo Cadaval

Mexiko/Španělsko

Cadaval & Solà-Morales

Původem mexický architekt a urbanista Eduardo Cadaval založil společně s Clarou Solà-Morales architektonickou kancelář v New York City v roce 2003, v roce 2005 ji přestěhovali do Barcelony a Mexica City. Vystudoval na Národní univerzitě v Mexiku a Harvardově univerzitě.

Cadaval aktivně působí na akademické půdě. Je hostující profesor katedry urbanismu na Škole architektury v Barceloně, ETSAB a UPC. Působil na Pensylvánské univerzitě a v barcelonském programu univerzity v Calgary. Pracoval také pro Harvardovu univerzitu, MIT, Yale, ETH v Zurichu nebo EPF v Lausanne.

Ateliér Cadaval & Solà-Morales dokončil desítky projektů realizovaných ve Spojených státech, Španělsku i Mexiku. Práce byly vybrány na několik výstav v Evropě i v zahraničí. Realizace získaly řadu prestižních ocenění, například německou Bauwelt Prize (Mnichov 2009), Young Architects Prize od Katalánského institutu architektury (Barcelona 2008), stříbrnou medaili na XI. Bienále mexické architektury za TDA House (2010), FAD Internacional Award 2016 za unikátní apartmánové bydlení Cordoba-Reurbano v Mexiku a další. Kancelář se objevila na seznamu 10 nejlepších začínajících studií magazínu Wallpaper a mezi nejlepšími 10 architektonickými studii světa v Design Vanguards.

Irakli Eristavi

Slovensko

zerozero

Slovenský architekt narozený v Gruzii Irakli Eristavi působí ve vlastním architektonickém studiu zerozero založeném v roce 2002 v Prešově. Vystudoval fakultu architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě. V postgraduálním kurzu se dostal také na Rotterdamskou univerzitu. Vedle své vlastní praxe je aktivní i v akademické sféře, je hostujícím pedagogem na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích.

Realizace Irakli Eristaviho sbírají četná ocenění. Obnova košických kasáren na Kulturpark získala v roce 2014 ocenění CEZAAR, ARCH i Cenu Dušana Jurkoviča. Cenu CEZAAR získalo také Náměstí Centrum v Prešově v roce 2018. Už v roce 2005 získal cenu ARCH jeho projekt Bytových domů CMYK v Prešově. V roce 2008 pak Eristavi vystavoval instalaci SIDEWAYS na XI. Světovém bienále architektury v Benátkách. O dva roky později zvítězil v mezinárodní urbanistické soutěži pro mladé architekty Europan 10 s projektem pro maďarské město Ajka. Pěší a cyklistická lávka přes řeku v Popradě získala v roce 2017 národní cenu v rámci BigMat International Award. Hned několik děl studia zerozero bylo nominováno na Evropskou cenu za současnou architekturu Mies van der Rohe Award.

Izraelský architekt narozený v Rusku Yasha Jacob Grobman je děkanem Fakulty architektury a městského plánování na Izraelském technologickém institutu Technion v Haifě. Ve své akademické práci se specializuje na potenciál digitálního modelování v procesu navrhování a také na udržitelnost v architektuře. Aktivně je zapojen do vzdělávání nových odborníků a vědců. Vedle toho bohatě přispívá do odborných médií.

Kromě akademické práce, která u Grobmana v současné době převládá, má na svém kontě také celou řadu architektonických realizací. Jedná se ve významné míře o veřejné stavby – objekty vzdělávacích zařízení Porterova škola environmentálních studií v Tel Avivu (2014), Střední škola Mevohot Yam (2014), Sociálně-právní škola Spitzer-Salant (2007). Zpracoval také územní plán pro renovaci hlavního telavivského trhu Carmel Market (2013).

Yasha Jacob Grobman se také úspěšně účastnil zahraničních i domácích soutěží a svoji práci prezentuje na výstavách.

Antonio Longo

Itálie

Ubi studio

Architekt, urbanista a krajinářský architekt, ale rovněž i teoretik a kritik Antonio Longo působí s kolegou Alessandrem Alìm ve vlastním ateliéru Ubi studio v Miláně. Vedle toho je profesorem na Milánské polytechnice, kde vede katedru krajinářské architektury. Oblastmi jeho zájmu jsou veřejná prostranství a parky a jejich navrhování, městská krajina, urbanismus a strategické plánování. Působí nejen v Itálii, ale i na mezinárodním poli, hojně v Německu a severní Evropě.
Ubi studio se podílí především na zakázkách pro veřejnou sféru a má na kontě velké množství urbanistických a krajinářských projektů.
Antonio Longo je rovněž autorem několika knih a mnoha odborných článků. Účastní se výzkumných projektů s environmentálním a sociálním přesahem – zmínit je třeba metropolitní zahradní oblast kolem Milána o rozloze 80 milionů m2. V letech 2011 až 2016 byl technicko-vědeckým poradcem milánské komise pro územní plán, jeho doménou byly environmentální aspekty a navrhování parků. Do rozvojových projektů a regenerace území se snažil zapojit i své výukové aktivity, výzkum a participaci. Je členem projektu Forestami, který se zabývá rozvojem rozlehlých parkových a zemědělských ploch v Miláně a okolí – aktuálně se věnuje řešení Parco Agricolo Sud Milano – experimentálního zemědělského a lesního parku z roku 1990 na jihu Milána. Také se zabývá veřejným prostranstvím historického města Norcia.

Balázs Marián

Maďarský architekt Balázs Marián se věnuje praxi ve vlastním budapešťském ateliéru gereben marian architects, založeném v roce 2010. Aktivně působí také na akademické půdě, vyučuje na Univerzitě umění a designu Moholy-Nagyho v Budapešti. Mezi lety 2004 a 2010 byl partnerem v ateliéru Kertész Arch Studio a v období let 1997 až 2011 vyučoval na své alma mater – Fakultě architektury Technické univerzity v Budapešti, kde získal v roce 1997 svůj magisterský titul. Následně pak studoval ve Stockholmu, Lisabonu, Westminsterské univerzitě v Londýně a Univerzitě umění a designu Moholy-Nagyho, kde zakončil své doktorské studium.

Z realizací Balázse Mariána je třeba zmínit zejména Vinné terasy a lázně v Egeru (2013), za něž získaly Cenu Piranesi 2014, dále návrh nového centra městečka Gyermely včetně realizace tamní radnice (2019) nebo administrativní objekt Ferrum v Budapešti (2018).

V roce 2019 získal Marián za svoji práci nejvyšší maďarské profesní ocenění, Cenu Miklóse Ybla. O rok dříve byl poctěn slovinskou cenou BIG SEE, v roce 2016 cenou Golden Pencil a také Pro Architectura Award, společně s Péterem Gerebenem.

Peter Veenstra

Krajinářský architekt Peter Veenstra je spoluzakladatelem ateliéru LOLA Landscape Architects, který působí v Nizozemí a také v Číně. Veenstra vede řadu mezinárodních projektů, spolupracuje na soutěžních návrzích. Věnuje se také výzkumu navrhování a působí jako lektor a poradce v oblasti územního plánování. Při navrhování se snaží o implementaci inovativních myšlenek do jednoduše realizovatelných projektů. Důležitá je pro něj svoboda při užívání prostoru a pohybu v něm, čisté formy, působivá atmosféra – a to jak v městském prostředí, tak otevřené krajině.

Z projektů je třeba zmínit krajinářský návrh Světového kampusu společnosti Adidas v Německu (2020), Les a sportoviště Guang Ming o rozloze 600 ha v čínském Shenzhenu (2020), návrh Dómu rostlin v Kapském Městě a Star Maze park v nizozemském Tytsjerku.

V roce 2013 byl oceněn v Rotterdamu Maaskantovou cenou pro mladé architekty, o rok později pak oceněním TOPOS pro krajinářské architekty.